Zdeněk Krejčí o zápase s kůrovcem

Rubriky: Noviny
Kryštof Benoni  Sdílet článek na nebo

Rozhovor se správcem novoměstských lesů

Zdeněk Krejčí o zápase s kůrovcem

Jak se v současné době potýkáme s kůrovcem?

Protože převažovalo chladné počasí, v lese jsem ještě nově napadené stromy nenašel. Čerstvé kůrovcové dříví tedy ještě netěžíme. Káceli jsme pouze kůrovcové dříví z minulého roku.

Jak se s takto vytěženým dřevem správně zachází? Musí být složené klády vždy zakryté nebo oloupané?

U stromů, které kácíme nyní, je většina kůrovce dávno pryč. Brouk přezimuje v půdě a pod kůrou ho zůstává naprosté minimum, protože většina kůry již opadala. Je možné tyto stromy ošetřovat postřikem, ale jeho efektivita je přinejmenším diskutabilní. Po aplikaci postřiku se brouk otráví, když se přes kůru prokousává ven. Jed ale zabije pouze prvního jedince. Ostatní, kteří lezou stejnou cestou za ním, se neotráví. Navíc, jak jsem zmínil, ve stromech napadených před zimou je kůrovce už naprosté minimum. Jed pak může napáchat více škody než užitku. Otráví se jím ptáci, kteří mrtvé brouky sezobnou, nebo ostatní hmyz.

V lese také často vidíme přikryté klády plachtou. To pomáhá?

Ano, je to ale opět účinné především v létě. Když pokácíme čerstvě napadené stromy a víme, že je nestihneme z lesa odvézt dříve, než z nich brouk vyletí. Takové klády potom přikryjeme speciálními plachtami. Děláme to obvykle v červenci a v září. V tuto chvíli, v polovině května, je to ale opět opatření, které je podle mě zbytečné.

Někteří lidé se také ptají, proč se u klád neodstraňuje kůra. To by přeci kůrovce eliminovalo spolehlivě.

Kůru ze stromů u nás nikdo neoškrabává. Ani přesně nevím, jak bychom to v tom množství dělali. Můžeme si samozřejmě objednat odkorňovače, stroje, které kůru sloupou, ale to je opravdu velmi nákladné. Navíc je to nestandardní způsob. Proč odkorňovat kmeny, které už jsou díky kůrovci z poloviny stejně odkorněné?

Ale u stromů, které jsou čerstvě napadené, by to pomohlo. Zabránilo by to přeci kůrovci napadnout nové stromy.

Od kolegů vím, že se o to snažili v Jeseníkách. Investovali do odkorňovacího stroje, a výsledek byl nulový. Kůrovce nezastavili. Je třeba si uvědomit, že ta kalamita je už dnes tak rozsáhlá, že veškerá opatření proti ní jsou v podstatě jen kosmetická. Toho kůrovce je už takové množství a porosty v ČR jsou tak zdecimované suchem, že už v podstatě neexistují účinná obranná opatření.

Proč v lesích nevidíme dostatek lapačů?

Minulý rok jsme lapače ještě dávali, ale letos už je nedáváme. Proč? Protože ani lapače už v současné době nefungují. Do lapače se vejde zhruba 5 000 brouků. Z jednoho stromu ale může vylétnout až 300 tisíc brouků. Napadených jsou přitom stovky stromů. Kůrovec navíc do lapače už skoro nelze nalákat. Les chřadne a celý ten umírající porost voní pro kůrovce stejně jako lapač. Kůrovec proto ten lapač vlastně ani nepozná.

Mnoho lesů u nás patří soukromníkům. Ti přirozeně nemají takové možnosti jako vy. Je to problém? Nešíří se kůrovec od nich?

Jak jste řekl, ti lidé nemají možnosti jako my. Musí dřevo těžit sami, nikdo jim za to nic nedá a na vytěžené dřevo nemají odbyt. Situaci rozhodně nepřispívají, ale nechci dělat soudce. Nelze jim nic vyčítat. Vysočina má tu nevýhodu, že majetková skladba lesů je hodně roztříštěná. Práce se tedy hůře organizuje a koordinuje a mohlo by se zdát, že opatření proti kůrovci třeba nejsou dostatečně pružná. Ale například v již zmiňovaných Jeseníkách jsou lesy majetkově jednotnější, ale stejně padly. Ten kraj je prakticky odlesněný. Příčina je v měnícím se počasí. Smrk je zkrátka horská dřevina a současné podnebí mu nesvědčí. Je stresován horkem a suchem a smrkové porosty u nás odcházejí plošně.

Kůrovec tedy podle vás není hlavním viníkem současného odlesňování krajiny?

Kůrovec je důsledkem mnoha problémů, ne jejich příčina. I když kůrovce zastavíme, tak ty smrkové porosty zaniknou kvůli suchu. Smrky chřadnou. Je to na nich vidět. Mají takovou šedavou barvu, mají malé přírůsty. Smrk letos opět kvete, přitom by měl plodit jednou za sedm let. I to je známka toho, že prostě cítí, že se blíží jeho konec, a proto se snaží rozmnožit.

Pojďme k veselejšímu tématu, a tím je údržba městské zeleně. V jaké jste fázi?

Sekat jsme začali počátkem května. Letos to bylo s mírným zpožděním. Pokoušíme se o luční efekt. Některá místa, kde tráva není příliš hustá, necháváme neposečená a kosíme jen plochu kolem chodníků a silnic. Je to z toho důvodu, že se snažíme pomoci zadržování vody. Přispívá to také hmyzu, který bude moci dokončit svůj vývoj, a celkově je to šetrné k životnímu prostředí. Je to ale v podstatě experiment a nevíme přesně, co to udělá. Minulý rok jsme to zkoušeli na několika málo lokalitách, letos jsme tu praxi rozšířili i do centra města.