Slovo hejtmana

Pamatuji dobu s budovami, výklady a nástěnkami plnými hesel. Jako například „Se Sovětským svazem na věčné časy“ nebo „Úkoly XIV. sjezdu splníme“. A podobně. Tyto fráze dnes zmizely, místo nich jsme zaplaveni horami reklam všeho druhu. Často stejně lživými jako ty dřívější nesmyslné politické výkřiky, které nikdo nebral vážně. Dnes na nás zase útočí barevnými velikými písmeny hity jako „Zázračná léčba – za 7 dnů vás zbavíme artrózy kloubů“ apod. Rozumní lidé tomu nevěří stejně jako kdysi těm politickým blábolům.

Ve třetím měsíci se ale už kdysi objevovalo motto, které mě jako jedno z mála nedráždilo. Březen – měsíc knihy. Dnes si na ně vzpomenu nejen v březnu. Různí amatérští prognostici předvídali v devadesátých letech, že lidé už skoro nebudou číst. Že knihy budou vycházet jen v malém sortimentu a malých nákladech. Že knihovny budou prázdné. Nestalo se. Jen se neskutečně rozšířila nabídka knih nejrůznějšího původu a žánrů. Bez ideologických omezení a podtextů. Pořád jsme národem čtenářů. Je to jedna z těch nemnoha věcí, na něž můžeme být i ve srovnání se světem pyšní. Síť knihoven v naší zemi je dokonce údajně nejhustší na světě. V Kraji Vysočina bylo v roce 2018 evidováno celkem 613 knihoven, z nichž 40 je profesionálních, 503 neprofesionálních (pracovní úvazek knihovníka do 15 hodin týdně) a 70 poboček (z toho 61 poboček funguje jako neprofesionální knihovny v obcích, kde ani není obecní úřad). Počet výpůjček za kalendářní rok v našem kraji se přitom pohybuje kolem 3,3 milionů knih nebo jiných nosičů. Knihovny na malých obcích jsou otevřené třeba jednou za týden v sobotu a knihy si tam chodí půjčovat i chalupáři. Na mnoho titulů jsou pořadníky, lidé se tam setkávají, často je to i náhrada za malé venkovské prodejny, které z obcí mizí. I to je ve světě ne zcela běžné a leckde nám to závidějí.

Knihovny v bývalých okresních městech přitom zajišťují poradenskou, konzultační činnost, vzdělávání zaměstnanců knihoven, pořádání seminářů a porad pro všechny základní knihovny v kraji, nakupují a zpracovávají nové knihy, tvoří a distribuují výměnné soubory a i v jiných směrech pomáhají základním knihovnám. Dominantním činitelem v tom směru je Krajská knihovna Vysočiny se sídlem v Havlíčkově Brodě. Ta funguje jako příspěvková organizace Kraje Vysočina. Vlastně už od vzniku kraje jim slibujeme novou budovu. Za ty roky vzniklo více projektů a proběhlo mnoho jednání. Jsem rád, že se ledy hnuly a výstavba nových prostor v lokalitě Ostrov už začala a do roku 2020 by nová krajská knihovna měla být uživatelům k dispozici. Celková cena za stavební práce má činit cca 172 mil. Kč, náklady na vnitřní vybavení asi 29 milionů. Můžeme se těšit na opravdu moderní krásnou knihovnu.

Léta je samozřejmostí, že se v knihovnách nejen půjčují knihy a další novodobé nosiče umění a poznání, ale jsou v nich připravovány přednášky, výstavy, besedy. Oblíbená jsou i setkání čtenářů – zvláště těch malých – na akcích jako je např. „Noc v knihovně“. Knihovníci (většinou ženy) jsou pro svou práci nadšenci a svým vztahem ke knihám a kultuře obecně umí potěšit a motivovat i své okolí. Přeji jim, aby stále s chutí udržovali pověst našeho národa jako společnosti vnímající a šířící dobrá slova, poznání a vůbec kulturní hodnoty.

Jiří Běhounek

hejtman Kraje Vysočina