Školka byla moje dítě

Rubriky: Noviny
Kryštof Benoni  Sdílet článek na nebo

Rozhovor s odcházející ředitelkou MŠ Ivanou Buchtovou

Školka byla moje dítě

Jak jste se stala ředitelkou mateřské školy?

Deset let jsem pracovala jako ředitelka MŠ ve Žďáře nad Sázavou. V roce 2003 vypsalo Nové Město konkurz na ředitele svých školek, a protože jsem měla pocit, že ve Žďáře už jsem splnila všechno, co jsem si předsevzala, tak jsem se přihlásila. Těšila jsem se na novou práci.

Co pro vás byla největší výzva?

Tenkrát se slučovalo pět školek. Olešná, Drobného, Žďárská, Pohledec a Slavkovice. Tyto školky měly mít jednoho zřizovatele. Nový ředitel musel vše administrativně vyřešit. Byla jsme překvapena tím, jak hodně jsem musela půl roku pracovat. Měla jsem pocit, že musím zvládnout všechno hned, ale to nejde. Začala jsem se postupně opírat o své zástupkyně a více s nimi komunikovat. A šlo to. Nejdůležitější bylo, aby se školky naučily spolupracovat, ne soutěžit. Rivalitu se podařilo zrušit a školky začaly táhnout za jeden provaz. Se sloučením objektů nebyly žádné zkušenosti, bylo to úplně něco nového, nebyla možnost se s nikým radit.

Co obnáší práce ředitele MŠ?

Znát spoustu zákonů, vyhlášek, sledovat trendy ve výchově, je toho moc.

Jakou jste měla profesní filozofii?

Všechny moje zástupkyně byly zkušené ředitelky, takže trendem bylo udělat všechno pro děti a jejich rodiče. Jezdily jsme na vzdělávací kurzy, vychytávaly jsme tipy z ostatních školek. Vždycky byla na prvním místě spokojenost dětí.

Jak jste spolupracovali s rodiči?

V odpoledních hodinách jsme nabízeli pro děti a jejich rodiče hodně společných akcí, např. společná tvoření, Dny otevřených dveří, Vítání jara, oslava Svatého Martina, apod. Hlavně jsme se snažili komunikovat. Zřídili jsme webové stránky, kde rodiče nacházeli řadu informací. Zapojili jsme se do krajského projektu, který podporuje děti z nemajetných rodin tak, že jim hradí stravu ve školce. Na ulici Drobného vzniklo také sdružení rodičů, Čtyřlístek, který nám velmi pomáhá. Rodiče chodí se svými nápady a jsou velmi aktivní. Novou paní ředitelku jsem požádala, aby apelovala na rodiče z našich dalších škol a do vzájemné spolupráce se aktivně zapojili. Mohou tak vzniknout další skvělé nápady.

Co je dnes úkolem mateřské školy?

Všechny naše učitelky i já máme stejný názor, a to ten, že děti musí mít pravidla. Jakmile děti nemají pravidla, nevznikají v rodině, chovají se neadekvátně. Rodiče si občas myslí, že vše se musí dělat pro dítě. Není to pravda. Platí to, co věděli i naši předkové: „Ohýbaj ma mamko, dokud som já Janko, až já budem Jano, neohneš mě mamo.“ Největší pokrok ve výchově udělá dítě do šesti let. Pokud se jim nastaví pravidla, tak je to v pořádku. Pokud má dítě naprostou volnost, je to špatně. Dítě musí mít jasno v tom, že musí respektovat autoritu. V životě máme také nadřízené, musíme ctít zákony, vyhlášky, zavedená pravidla. Čím dřív to děti pochopí, tím lépe. Ve všech třídách máme proto pravidla, která se děti učí respektovat, a to je dobře. Rodiče také často s dětmi diskutují, např. o tom, jestli chtějí jet na výlet, nebo ne. Tříleté dítě přece není schopno takovou věc rozhodnout. To musí rodiče sami.

Co považujete za svoje největší úspěchy?

Je pro mě velice těžké bilancovat celou kariéru. Udělali jsme toho za ty roky opravdu mnoho, ať jde o stavební práce nebo o vzdělávání jako takové. Velmi náročná byla například rekonstrukce školky za 20 milionů na ulici Drobného. Byl to organizační oříšek. Museli jsme na jarní a letní měsíce přestěhovat do náhradních prostor čtyři třídy, vše sladit a koordinovat, ale zvládli jsme to. Podařilo se na všech mateřských školách udělat krásné přírodní zahrady a došlo k mnoha změnám. Jsem moc vděčná zřizovateli za spolupráci, protože bez této vstřícnosti bychom všechny úkoly nezvládli. Nechala jsem si od účetní spočítat, kolik město na školku platilo, a od roku 2003 to dělá více než 72 milionů korun, což mluví za vše. Od sponzorů jsme získali celkem milion a půl, které jsme využili ve prospěch všech dětí.

Co jste poradila nové paní ředitelce, která povede školku po prázdninách?

Popřála jsem jí, aby byla pořád obklopena kvalitními lidmi, což nyní je. Snažila jsem se jí usnadnit cestu a několik dní jsme strávily předáváním agendy. Velmi jsme si sedly a myslím, že bude výbornou ředitelkou. Bude spravedlivá a bude si zachovávat odstup. Držím jí palce a jsem jí k dispozici, protože školka pro mě byla a vždy bude třetím dítětem. Bude pro mě teď velmi těžké najít si něco, čím se zabavím.