Rodiče by měli být v létě na děti opatrnější

V létě se děti většinu dne pohybují venku a to s sebou nese specifická zdravotní rizika. Co nejčastěji řeší dětští lékaři v novoměstské nemocnici o prázdninách, nám prozradil primář dětského oddělení Martin Chalupský.

Jak vypadá provoz dětského oddělení v létě?

Je samozřejmě odlišný od jiných měsíců. Máme větší množství úrazů a typicky letních diagnóz, třeba průjmových onemocnění. Oproti zimě není tolik zánětů průdušek a zápalů plic. Míváme tady ale naopak více zánětů mozku, které způsobují klíšťata.

Z médií víme, že onemocnění některou z chorob, které přenášejí klíšťata, přibývá. Můžete to potvrdit?

Věřím tomu, že planeta se otepluje, ať už to zavinil člověk, nebo ne. Průměrné teploty vzrůstají a s nimi vzrůstá i aktivita klíšťat. Ta se dostávají do vyšších poloh a daří se jim u nás lépe než dříve. Je jich víc. Vzhledem k tomu, že významné procento klíšťat je nakažených, tak si myslím, že i přibylo těchto onemocnění. Mluvíme tu hlavně o dvou diagnózách. Je to borelióza a klíšťová meningoencefalitida. Na encefalitidu se dá očkovat, čehož by měli využít zejména dospělí a starší děti. Na borélii se očkovat nedá, ale je léčitelná antibiotiky. Nemá smysl chodit s klíštětem k doktorovi, ale nějakou povědomost o těchto nemocích je dobré mít.

Jaké jsou tedy příznaky?

U borélie je poznávacím znamením červená skvrna, která se na pokožce objeví asi dva týdny po přisátí klíštěte. V této fázi není přeléčení antibiotiky nijak komplikované a nemoc potom nijak dál nepokračuje. Druhou fází projevu boreliózy je už například obrna lícního nervu nebo zánět mozkových plen, a to už se řeší jiným způsobem. Děti u nás lehávají a antibiotika se podávají nitrožilně, nasazuje se i další podpůrná léčba. Tato druhá fáze se ale projevuje až po delší době, je proto důležité kontrolovat dítě po přisátí klíštěte, jestli se neobjeví onen červený flek. Průběhy nemoci ale mohou být i různě maskované. V tom je borelióza velmi zákeřná. Nicméně je to léčitelné onemocnění a strach z něj je ve veřejnosti asi větší, než možné důsledky. Nebezpečnější je klíšťová encefalitida. Zejména u dospělých mohou mít postižení způsobená touto nemocí trvalý charakter, v nejhorších případech může dojít i k úmrtí. U dětí se s tak silným průběhem ale nesetkáváme, většinou se vyhojí bez následků. Proto vždy říkám rodičům, aby byli hlavně naočkováni oni sami.

A jaké jsou příznaky u encefalitidy?

Uvádějí se dvě fáze. S odstupem zhruba dvou týdnů po přisátí klíštěte se objevují chřipkové příznaky. Horečky, třesavka, v laboratorních podmínkách sledujeme pokles bílých krvinek. Po třech týdnech po přisátí se objevuje bolest hlavy a ztuhlost šíje. V takovém případě už je potřeba hospitalizace.

Typickou letní chorobou jsou i střevní potíže. Často se objevují třeba na letních táborech. Čím to je?

Může se jednat například o otravu jídlem, která má rychlý nástup a průběh, nebo jsou to problémy způsobené nějakou infekcí. V drtivé většině se setkáváme právě s těmito infekčními průjmy. Ty jsou nakažlivé a při běžných kontaktech mezi dětmi se nákaza rychle šíří. Časté jsou také virové průjmy, ty mohou být infekční dokonce i při podání ruky.

Jak se takovému onemocnění vyhnout?

Viry jsou nakupené v kolektivu, takže děti si je předají mezi sebou. Letní tábory jsou tedy z tohoto pohledu rizikové. Prevencí je izolovat to dítě, které má jako první tyto příznaky. Ideálně když bude dítě ležet někde na ošetřovně v klidovém režimu. Je potřeba si také často umývat ruce. Nebezpečné bakterie mohou být třeba v domácích vejcích nebo v kuřecím mase, které je nedostatečně tepelně upravené. Největším nebezpečím v létě ale nejsou ani průjmy, ani klíšťata, ale úrazy. Pády, zlomeniny, popáleniny, topení. Občas řešíme opravdu závažné případy. A tady bych chtěl apelovat na rodiče, aby byli opatrnější a dávali v létě na děti více pozor.

V nové budově dětského oddělení je to vaše první léto. Jak se vám tu pracuje?

Měli jsme drobné startovací potíže technického charakteru. Něco se muselo dodatečně opravit a změnit, ale to už je za námi a osobně jsem spokojený s tím, jak oddělení vypadá a jak funguje. Prostředí je o několik tříd výše, než bylo.

Často se hovoří o tom, že zdravotnictví v České republice se potýká s nedostatkem personálu. Jak je na tom dětské oddělení Nemocnice v Novém Městě na Moravě?

V minulosti odešli starší lékaři, a to byl problém. Nevyřeší to přijmutí jednoho či dvou absolventů. Doktor roste a vychovat ho je otázka několika let. Dnes už se to ale podařilo vyřešit. Na dětské oddělení se navíc hlásí každý rok více než pět absolventů, kteří by tady chtěli pracovat.

A jak se pozná dobrý doktor?

Nestačí mít samé jedničky ve škole. Dobrý doktor je ten, který se umí správně rozhodnout, má znalosti, má charakter, umí pracovat v kolektivu, umí jednat s pacienty a musí mít rád děti a lidi.

-kb-