V roce 2050 tu smrky neporostou

Rubriky: Noviny
Kryštof Benoni  Sdílet článek na nebo

Rozhovor s novoměstským správcem lesů Zdeňkem Krejčím.

V roce 2050 tu smrky neporostou

Jaké lesy  město spravuje a kde jsou?

 Historie a původ toho majetku spadá do hluboké minulosti. Patřily obci a zámku. Jsou na 12 katastrálních územích o celkové rozloze 350 hektarů. Pod městské lesy spadají totiž i ty porosty, které patří místním částem. Největší podíl na celkové rozloze má les Ochoza, který má zhruba 200 hektarů.

Město má tedy povinnost se o tyto lesy starat?

Ano, vyplývá to ze zákona, který říká, že majitel má povinnost starat se o svůj majetek. Město tímto úkolem pověřilo Technické služby. Máme tak na starosti komplexní péči. Ať se jedná o těžbu, zalesňování, upravujeme lesní cesty, ukazatele a tak podobně.

Všechno zvládáte sami?

Sami děláme minimum. Čistíme svodnice nebo opravujeme cesty, na což jsme nedávno pořídili válec. Většinu lesnických prací ale dělají externí firmy, kterým za to platíme. V roce 2017 tuto zakázku vyhrála společnost Wotan Forest.

Jak to, že do správy lesa spadá i oprava informačních tabulí? Ty přeci nemají s lesem moc společného?

Záleží na tom, o jaký druh lesa jde. V našem případě jde o lesy zvláštního určení zaměřené na rekreaci a sport. V takovém případě k údržbě lesa patří i starost o informační tabule pro turisty. S tím souvisí i oprava cest, nedávno jsme naopak dodělali cestu k Zahradníkovu koutu.

Podle čeho se řídíte při rozhodování o tom, kdy kácet a kde sázet nové stromy?

Vše se řídí Lesním hospodářským plánem, který si každá obec nechává dělat jednou za deset let, aby bylo možné reagovat na aktuální podmínky a potřeby. Druhým regulátorem je lesní zákon, který je u nás jeden z nejpřísnějších na světě.

Co zákon reguluje a v čem je tak přísný?

Hlavním smyslem starosti o lesy je dlouhodobě udržitelný rozvoj. To znamená, abychom i za dvě stě let měli stejné množství lesů, jako máme nyní. A lesní zákon hlídá, aby se tato vize uskutečňovala. Máme proto velmi přísná pravidla. Týkají se třeba velikosti výseče, tedy plochy, kde dochází kácení. Najednou se nesmí vykácet více než hektar lesa. Do dvou let musí být holina zalesněná a do sedmi let musí být vysazený porost soběstačný. To vyžaduje pečlivé plánování na roky dopředu.

Jaké stromy je možné kácet?

V případě smrku se mohou kácet stromy starší 80 let. Obvykle ale kácíme starší stromy, které už méně rostou, a je proto ekonomicky výhodné je porazit a místo nich zasadit nové. Přes zimu proto vytipováváme lokality s přestárlými stromy a označujeme je ke kácení.

Je ekonomický zisk to hlavní kritérium, kterým se řídíte?

To rozhodně ne. Jak jsem říkal, hlavním cílem je dlouhodobá udržitelnost. I proto třeba místo smrků v současnosti hodně sázíme buky a jedle, které jsou ve zdejší krajině původní a lépe odolávají klimatickým změnám.

V jakém stavu jsou tedy městské lesy v současnosti?

Existuje takový ideální model, který říká, jak staré stromy by v lese měly být a kolik by jich mělo být. Novoměstské lesy jsou z tohoto hlediska na tom velmi dobře. Naopak máme až moc starých stromů, které bychom podle tohoto modelu už měli pokácet. Týká se to zejména bukového porostu v lese Ochoza. Lidé nám často vyčítají, že kácíme moc, ale my naopak kácíme méně, než bychom mohli.

Není ale škoda pokácet staré stromy, když, jak jste říkal, lesy v Novém Městě jsou určené pro rekreaci?

To je pravda, ale i když pro nás není ekonomický zisk tím nejdůležitějším, nemusíme se chovat nezodpovědně a mrhat prostředky. Těmi je v lese dřevo, které prodáváme. Staré stromy, které mají kolem 150 let a více jsou navíc často i nebezpečné a čím více lidí v lese chodí, tím větší je riziko, že dojde k úrazu. Samozřejmě nehrozí, že by turisté místo buků našli holiny. Těžba bude omezená. Je to první zóna CHKO a s ochranáři spolupracujeme. Ti dohlížejí na to, aby i případným kácení zůstal charakter lesa stejný.

Nové Město má letos nový Lesní hospodářský plán na dalších deset let. Co v něm je?

Vypracovala ho speciální projekční firma a připomínkovali ho na kraji a v CHKO. Je to v podstatě soubor doporučení a mantinelů, kterými se musíme řídit. Například máme určeno, kolik je možné vykácet. Jak se starat o mladé porosty. Zajímavé tentokrát je i to, že tentokrát zde je i podmínka nahrazovat smrky jedlemi a bukem. Tedy to, co už jsme sami začali dělat. Smrkové monokultury zkrátka nejsou to pravé ořechové.

Proč ne? Souvisí to nějak se současným suchým obdobím?

Samozřejmě. Je to opravdu vážný problém. Díky suchu posledních let se po celém území České republiky přemnožil kůrovec, který, jak víme, napadá pouze smrky. Výsledkem je kalamita nebývalých rozměrů. Nám se s kůrovcem daří poměrně dobře bojovat, protože ve Žďárských vrších takové sucho není. Ale ve zbytku republiky je to opravdu katastrofa. Podle studií, kterém mám k dispozici, zde nebude v roce 2050 vůbec možné smrk pěstovat.

Je to skutečně až tak špatné? Co to bude znamenat?

Je to opravdu tak. Klima se mění. Ale musíme si uvědomit, že smrky sem skutečně nepatří. Začali se ve velkém sázet v 19. století, protože jsou dobré pro hospodaření. A příroda se teď opět ujímá slova a ukazuje nám, že jsme prostě udělali chybu. Lesnictví jako takové teď stojí na rozcestí a bude třeba přijít s cela novým přístupem.