Novoměstští rybáři slaví

V dubnu pro rybáře začíná pstruhová sezona a to je dobrá chvíle připomenout si jedno významné výročí. Novoměstský rybářský spolek letos slaví 100 let od svého založení.

Tehdy se jednalo o skupinu nadšenců a dobrovolníků.  Spolek tvořila většinou městská honorace. Doktoři, učitelé, vzdělaní lidé. Původně hospodařili na části toku Loučky (Bobrůvka) a na okolních rybnících. V roce 1956 se spolek stal součástí Českého rybářského svazu a ten se v roce 1995 rozdělil na Český a Moravský, kam také novoměstští rybáři dnes patří. Novoměstský spolek má v současnosti asi 500 členů, většinou sportovních rybářů. Jako součást moravského svazu má primárně na starosti novoměstské revíry. Tedy říčky Loučku a Fryšávku a rybník Koupaliště. Stará se také o některé další rybníky, které ovšem patří městu.

Spolek se už od svého počátku zabýval hlavně pstruhařinou a na tom se dodnes nic nezměnilo. Fryšávka i Loučka jsou natolik čisté a prokysličené, že se tu daří lososovitým rybám, jako je pstruh potoční, pstruh duhový nebo lipan podhorský. Takové ryby potom mají „přednost“ před ostatními, které v potocích samozřejmě žijí také. Rybáři se snaží jejich populaci ve vodě udržet. Třeba tím, že ostatní ryby nemají hraniční míru a je možné si domů odnést i úplné „prcky.“ Dravé ryby, jako třeba okoun nebo štika, jsou pak považovány za škodnou a neměly by se po ulovení ani pouštět zpátky. „Staráme se o to, aby bylo v revírech dost ryb. Každý rok proto průběžně dosazujeme stovky ryb různých velikostí,“ vysvětluje rybář Bohumír Žváček jednu z hlavních činností spolku.

„Ke každému revíru máme dekret, kde je určeno, kolik ryb do něj musíme každý rok vysadit. Dnes je ale těžká doba, a i když se snažíme, tak v revírech většinou moc ryb nezůstane,“ krčí rameny Žváček. Největším nepřítelem novoměstských rybářů jsou prý vydry. „Člověk by to do nich neřekl, vypadají tak roztomile, ale je až neuvěřitelné, jakou škodu dokáží způsobit. Kdo to neviděl na vlastní oči, neuvěří,“ popisuje jejich řádění Žváček. Například na Loučce se před lety chytlo ročně přes 2 000 pstruhů. Loni to bylo 180. Vydry totiž nemají přirozeného predátora, jako je v přírodě například vlk, a zejména v zimě, kdy nemají jinou potravu, jsou pro ně ryby snadnou kořistí.

Zatím ale, zdá se, vydra úplně nezvítězila, a kdo má povolenku, může pořád ještě na Bobrůvce nebo Fryšávce nějakého toho pstruha chytit. A pokud ne, nevadí. Zajděte na Bělisko do sádek, tam vám ho rádi prodají.