Noční obloha

Hvězdy pozoruje nejraději při toulkách zdejší krajinou. Uspořádal již několik výstav svých fotografií noční oblohy a napsal i knihu o tom, jak a proč sledovat objekty hlubokého vesmíru pomocí turistického binokuláru. A právě srpen je prý pro pozorování noční oblohy jedním z nejvhodnějších období.

Žďárské vrchy lákají na krásnou a čistou přírodu stovky turistů. Ve svém hledáčku je ale mají i amatérští a rekreační astronomové. „Centrální partie Žďárských vrchů jsou pro ně výjimečné zejména tím, že noční oblohu tu neznečišťuje světelný smog z větších měst. Nejbližší jižně položená větší města jsou Žďár, Nové Město a Bystřice. Tak tmavou oblohu nad jižním obzorem najdete v naší republice jen vzácně. Spolu s čistým vzduchem tvoří pro pozorovací astronomii ideální podmínky,“ říká Daněk. A skutečně. Podle map, které za tímto účelem zveřejňují hvězdárny, najdeme u nás takto přepychovou tmu pouze na několika místech, například na Šumavě.

Karel Daněk se astronomii věnuje už řadu let. Pozorování vzdálených vesmírných krajin a uvědomování si vzájemných souvislostí s děním na Zemi ho fascinuje. Zatímco zanícení amatérští astronomové mají většinou dalekohledy, které podle kombinace času a GPS souřadnic dokáží najít hledaný objekt automatizovaně, rekreační astronomové si musí poradit jinak. „Nejjednodušší a současně nejdobrodružnější účinnou metodou je takzvaný „star hopping“, skákání po hvězdách. Spojnice jasných hvězd souhvězdí stačí mnohdy jen vhodně prodloužit a tak se dostanete snadno a rychle do blízkého okolí hledaného objektu. Konkrétní „cesty“ si snadno připravíte doma na mapách hvězdné oblohy dohledatelných na internetu,“ říká Daněk. Tímto způsobem lze najít nejen planety a hvězdy, ale také mlhoviny, hvězdokupy a nakonec i vzdálené galaxie. Světlo galaxií k nám putuje doslova z hlubin času. „Je fascinující, když si člověk uvědomí, že se dívá na galaxii, ze které k nám letí světlo staré miliony let. Že vlastně vidíme obraz, který vznikl před miliony let. A stačí nám k tomu pouhý turistický dalekohled,“ dodává Daněk. Planety poznáme tak, že jejich svit je klidný. Hvězdy lehce poblikávají. „Na noční obloze ale můžeme pozorovat celou řadu jiných objektů, které jsou velmi zajímavé. Spoustu jich nalezneme v souhvězdí Střelce, které je právě dobře viditelné v červenci a srpnu. Je zde množství hvězdokup, mlhovin, úžasných seskupení hvězd,“ vysvětluje Daněk. Na rozdíl od hvězd se tyto objekty v turistickém binokuláru jeví jako malé mlhavé kuličky nebo skvrnky. V některých lze rozpoznat i jednotlivé hvězdy. Tyto vzdálené objekty katalogizoval už v 18. století francouzský astronom a vášnivý lovec komet Charles Messiere a pořízený soupis mu sloužil k tomu, aby se vyhnul jejich záměnám s kometami. Jeho prací se můžeme až na výjimky řídit dodnes. Máme navíc tu výhodu, že většina běžných turistických dalekohledů je opticky velmi kvalitní a svou schopností shromažďovat světlo převyšuje přístroje, které kdysi používal Galileo Galilei. S běžným triedrem s průměrem objektivů 50 milimetrů dokážeme zřetelně rozpoznat objekty, které jsou vzdálené více než deset milionů světelných let!
„Myslím, že stojí za to se občas zastavit, podívat se na noční oblohu. I když jsou objekty vzdáleného vesmíru nepředstavitelně daleko, jsou vlastně naším okolím; záleží pouze na tom, jak slovo okolí definujeme. A svým způsobem jsme stvořeni z atomů, vzniknuvšími před dávnými dobami v nitrech hvězd, které vybuchly. Když se pod jasnou noční oblohou zadíváte do jejích dálav a uvědomíte si, že se skutečně díváte zpět v čase do dob, kdy člověk jako živočišný druh neexistoval, tak vás takový pohled nutně musí ohromit a otevřít jiný druh otázek, nad nímž jste třeba ještě neuvažovali. Když člověk pozoruje krajinu kolem sebe, pozoruje zároveň i vesmír. Nevidím důvod, proč by naše pozorování mělo končit tam, kde je obzor. Proč se nepodívat dál?“ dodává astronom Karel Daněk.

-kb-

Takto se hvězdy zdánlivě pootočí za jednu hodinu na Vávrovou skálou. Polárka opisuje jasný oblouček blízko středu snímku, kde zemská osa protíná nebeskou sféru. Foto Karel Daněk