Na budoucnost jsme připraveni

Rubriky: Noviny
Kryštof Benoni  Sdílet článek na nebo

Rozhovor s ředitelkou Novoměstských sociálních služeb Hanou Janů

Na budoucnost jsme připraveni

Baví vás stále být ředitelkou NSS?

Ano baví.

Jak dlouho jí jste a jak se NSS za tu dobu proměnily?

Jako ředitelka tu pracuji od roku 2009. Už od roku 1996 jsem tu ale pracovala jako ekonomka. 1.1.2013 jsem dostala od RM pověření vést také Centrum Zdislava, což je denní stacionář pro tělesně a mentálně postižené. Sociální služby se samozřejmě neustále vyvíjí. Ten systém, který jsme měli nastavený v roce 2009 jsme museli upravit tak, abychom poskytovali stejnou péči jak lidem na DPS, tak mimo něj. Je jasné, že se musí některé věci měnit, a my je měníme.

Buďte prosím konkrétní, co jste změnili?

Například Dům s pečovatelskou službou díky svému vybavení a zázemí umožňuje, že klienti, kteří zde bydleli ve svém bytě, měli možnost využívat větší rozsah služeb než lidé, za kterými jsme dojížděli na druhý honec města. My přitom nesmíme dělat v poskytování péče rozdíly. Pokud poskytujeme sociální péči, musíme ji poskytovat dle potřeby klienta, ať se jedná o rezidenta Domu s pečovatelskou službou, nebo někoho, kdo žije mimo něj. Na setření tohoto rozdílu neustále věnujeme velké úsilí a myslím, že se to daří.

Tomu nerozumím, v čem byl ten rozdíl?

Například se vědělo, že Dům s pečovatelskou službou je vybaven zvedáky na přesun klientů, v bytech mimo DPS je klienti většinou neměli, (byť na něj mají nárok od pojišťovny), na DPS je nepřetržitá služba, takže byty na DPS se přidělovaly prioritně lidem,kteří potřebovali náročnější pomoc, protože kdyby zůstali doma, nebyla by rodina s naší pomoci schopna pomoc poskytnout. Nejsme pobytová služba, byť většina veřejnosti nás tak zařazuje. . My jsme terénní sociální služba, to znamená, že službu poskytujeme v bytech klientů. Na DPS jsou také byty města. Tím se dostáváme k tomu, že v NMNM chybí pobytové zařízení typu domova pro seniory nebo domova se zvláštním režimem (DZR pro osoby postižené demencí).

Co je náplní vaší práce?

Kromě řízení organizace je velmi důležitou součástí mé práce kontakt s klienty. Pečovatelská služba je poskytována podle zákona, který nám přesně říká, jaký typ služeb jsme kompetentní klientům nabízet. S klienty se nejdříve sejde sociální pracovník, dle metodiky jedná se zájemcem o službu, vyhodnocuje nepříznivou sociální situaci a nastaví potřebnou službu . Já do toho vstupuji v momentě, kdy se uzavírají smlouvy se žadatelem o službu. Navštívím ho v jeho bytě a ověřuji, jestli pochopil poslání naší služby, zda jsme schopni splnit jeho přání a očekávání a ověřuji a kontroluji, jestli smlouva odpovídá potřebám klienta.

Jak poznáte, co klienti potřebují?

Zájemce o službu nám sdělí svoje přání a očekávání. Rozhovorem se ověřuje potřebnost služby, rozsah a četnost. Nesmíme ty lidi takzvaně přepečovávat. To znamená, že musíme podporovat míru jejich dosavadních schopností a samostatnosti tak, aby vydržela co nejdéle. V praxi to znamená, že pokud jsou např. schopni sami se najíst, nebudeme jim nabízet pomoc při podávání jídla. Tím bychom vytvářeli závislost na sociální službě..

S klienty jste tedy v kontaktu často. Stává se někdy, že se vaše a jejich názory liší?

Ano. Posláním terénní služby je podporovat klienty v jejich přirozeném domácím prostředí co nejdéle. Vždy se snažím o to, abychom si navzájem rozuměli v tom, co jsme schopni jim poskytnout a co oni od nás očekávají. Nastávají situace, kdy terénní služba už není schopna zajistit např. bezpečnost klienta, zajistit taková opatření, aby si sám neublížil např. odchodem z bytu apod.. Nedávno jsme musela přesvědčovat jednu rodinu o tom, že jejich příbuzný už není ve stavu, kdy by mu stačila pouze pečovatelská služba. Navrhovala jsem pomoc odborného pobytového zařízení, pomoc se sepsání žádostí o ustanovení opatrovníka. I my totiž máme samozřejmě své hranice. Komunikujeme s klienty a jejich rodinami a doporučujeme adekvátnější péči.V některých případech lze kombinací péče rodiny a peč sl. zajisit i péči v domácím prostředí o člověka postiženého nějakým typem demence, v některých případech už je nutné využít službu Domovů se zvláštním režimem (DZR).

Co je tedy pečovatelská služba?

Je to terénní služba v přirozením prostředí klienta. To znamená, že pomáháme lidem, kteří jsou ještě schopni postarat se o sebe tak, že mohou bydlet sami. Pomáháme s nákupem, dovozem jídla, doprovodíme je k lékaři, pomůžeme s hygienou. Nemůžeme jim poskytnout lékařské služby ani celodenní dozor. Jakmile se zdravotní stav klienta zhorší natolik, že vyžaduje nějakou soustavnější lékařskou péči , doporučujeme příbuzným, aby vyhledali jiný typ péče. Například již uváděný DZR.

Poskytujeme také odlehčovací službu. Ta je pro lidi, o které pečuje jejich rodina. Například když někdo z rodiny onemocní a není schopen sám pečovat. V takovém případě tu dotyčného seniora ubytujeme, než se situace vyřeší. Nabízíme domácí zdravotní péči – jednoduché ošetřovatelské úkony – zejména podání léků

Kolik májí NSS pracovníků?

V letošním roce máme schváleno 32 přepočtených pracovních úvazků. Úvazky Jsou: tři zdravotní sestry, 24,75 pečovatelů ,dále sociální pracovníci, technik,který se věnuje provozu DPS, na část úvazku účetní a ředitelka .

Podle prognóz bude lidí, kteří potřebují nějaký typ sociální pomoci, v ČR přibývat. Jste na to připraveni?

Už před nějakou dobou jsem dostala od města za úkol vyhodnocovat potřebu terénních služeb, dávat podnět na úpravu kapacity a také na potřebu pracovních úvazků pečovatelů. Informace jsem předávala radě města. Od roku 2015 město průběžně aktualizuje potřebnost pečovatelské služby a v minulosti rozhodlo o navýšení úvazků pečovatelů. Kapacita a počty úvazků jsou zařazeny ve Střednědobém plánu Kraje Vysočina a zařazena do krajské sítě poskytovatelů sociálních služeb.

Jinými slovy to tedy znamená, že město vám dává dostatek peněz na provoz?

Ano, město podporuje pečovatelskou službu v takovém rozsahu, aby byla dostupná pro občany Nového Města. A věřím, že to tak bude i do budoucna. Jsme financováni Krajem Vysočina i státem, ale město hradí více než padesát procent rozpočtu NSS.

Jakým způsobem spolupracujete s neziskovým sektorem? Jak se doplňujete?

Je velmi dobře, že na území města působí Charita, Domácí hospic nebo také Portimo. Díky této spolupráce se dá v určitých případech nakombinovat služba tak, aby člověk mohl zůstat žít doma co nejdéle. Ráno přijde pomoci pečovatelská služba, která připraví jídlo, domácí ošetřovatelská služba Charity zajistí ve většině případech ošetřovatelské úkony a několik hodin denně poskytuje osobní asistenci služba Portima. Pomoc umírajícím poskytuje Domácí hospic. Pokud nás rodina požádá o pomoc a my vyhodnotíme potřebu další služby, scházíme se společně se zástupci Domácího hospicu, Charity, Portima, rodiny a řešíme optimální nastavení služby.

Na kolik ale taková služba vyjde? To vše si přeci lidé musí platit?

V ideálním případě by to mělo být tak, že všechny výdaje spojené s poskytovanou službou pokryje příspěvek na péči (PnP), který lidem dává stát. To se ale bohužel většinou nestává. Je to dlouhodobý problém, kdy potřebnost služby nekoresponduje s přiděleným PnP. Tady potom musí pomoci rodina. Pokud ale péče, kterou člověk potřebuje, přesahuje nějak výrazně finanční možnosti rodiny, navrhujeme pomoc pobytových zařízení, kde způsob úhrad od klienta je stanoven pro větší rozsah služeb ze zákona výhodnějším způsobem.

Pobytová služba je v Mitrově, Moravci, Velkém Meziříčí nebo v Jihlavě. Přivítala byste něco podobného i v Novém Městě?

Určitě ano. Jak už jsem uvedla pobytová služba ve městě chybí. Vítám , že město podporuje Diakonii ve snaze vybudovat zde DZR Pomněnka.

Jak pomůže situaci ve městě Komunitní dům pro seniory?

KODUS je určen prioritně ještě aktivním seniorům. Lidé mají možnost vyměnit bariérové bydlení v rodinných domcích nebo velké byty za bezbariérové a adekvátní jejich potřebám. Bydlení podporuje komunitní způsob života, samostatnost, soběstačnost. Navíc ve městě působí již zmíně terénní služby, když by je obyvatelé KOdUSu potřebovali.

Na co myslíte, když jdete do práce?

Před mými povinnostmi mám respekt. Ať už je to problematika zajištění financování nebo jednání s lidmi o jejich potřebách. Svoji práci beru jako poslání. Připravuji se na jednání, která mě čekají s klienty, které mám před sebou. Žádný případ totiž nikdy není stejný. V tomto smyslu neexistuje něco jako rutina. Každý klient má individuální potřeby a specifické potřeby má vždy i jeho rodina.

Úplně jsme zapomněli na denní stacionář Zdislava pro lidi s kombinovaným postižením. To je ale také pro Nové Město velmi důležité.

Ano, máte pravdu. Centrum Zdislava prokázalo svoji potřebnost. Když jsme jej zrekonstruovaný k 1.1.2014 otevírali, tak se někteří zaměstnanci centra obávali, že nebudeme mít dostatek klientů. To byl ale omyl. Máme mnoho nových klientů. Polovina z nich je z Nového Města a druhá z okolních obcí. Jsem v kontaktu s asi 13 starosty obcí z okolí, kteří nám posílají i finanční příspěvky, protože my nabízíme takové služby, které by oni v jejich obcích nedokázali svým potřebným občanům poskytnout.