Lyžování na Novoměstsku

Novoměstské lyžařské tratě patří k nejdelším v České republice. Po letech napadlo konečně dostatek sněhu a podmínky byly ideální. Tradiční novoměstské trasy přitom překvapivě sklidily kritiku. Tratě má na starosti Mikroregion Novoměstsko. O kritice jsme mluvili s jeho šéfem Milošem Brabcem.

Kdo a jak organizuje úpravu lyžařských tratí?S úpravou lyžařských tratí na Novoměstsku jsme začali v roce 1996. Tehdy se dohodly Vlachovice, Nové Město, Tři Studně a Sportovní klub a začalo se upravovat Medlovské údolí přes Tři Studně k Hotelu Ski a zpátky. To byl první počin, kdy se začalo s řízenou úpravou lyžařských tratí. Postupně se přidávaly další obce v rámci Mikroregionu Novoměstsko. Ten jsme založili v roce 2001. Je to sdružení 30 obcí, které spolupracují na různých úrovních. Hájíme ekonomické zájmy obyvatel, spolupracujeme v sektoru služeb a koordinujeme navzájem svoje projekty tak, aby byly co nejvíce efektivní.

Jak je to v současné době? Kdo se na přípravě tratí podílí?

Novoměstsko máme rozděleno na sever a jih. Právě obce na jihu Novoměstska také chtěly, aby u nich byly upravovány stopy, a tak je možné od letošního roku lyžovat od Slavkovic až po Bobrovou.

Na vzniku lyžařských tras se tedy podílí více obcí a organizací? Jakým způsobem vlastně lyžařské stopy na Novoměstsku vznikají?

Každý rok se scházím se Sportovním klubem Nové Město na Moravě, tělovýchovnými jednotami zainteresovaných obcí, panem Karlem Janů ze Slavkovic a Jiřím Trnkou z Hotelu Horník. Plánujeme, jak a kdy se bude projíždět. První, co upravujeme, když napadne sníh, je příměstský okruh a potom následují další. Podle počasí a množství sněhu. Další okruh vede Medlovským údolím na Tři Studně. Pro opravdu zdatné lyžaře je trasa, kterou jsme nazvali „Za Kadovským vánkem“. Vede přes fryšavské hájenky na Samotín, na Kadov a zpátky opět do Nového Města. Největší okruh vede na Sněžné a Jimramov. Ten ale opravdu upravujeme, až když je velká nadílka sněhu. Pro bruslení jsou tratě na příměstském okruhu a asi 13 km tratí kolem Jiříkovic a Vlachovic . Celkem je na Novoměstsku přes 100 km tratí a navazují na ně ještě i okruhy z Bystřicka, se kterými se potkáváme v Zubří a v Olešné. Se žďárskými tratěmi se potkáváme ve Skleném.

Proč je okruhů na bruslení méně?

Na trať pro bruslaře je jednoznačně potřebná velká rolba. Tu má pouze pan Trnka z Hotelu Horník a Sportovní klub. Neméně důležitý je také podklad, protože sníh je potřeba mnohem více zmáčknout. A to je devastující pro přírodu, pro rostliny. Musíme si uvědomit, že tratě u nás nevedou po zpevněných cestách, jako třeba v Jizerských horách, ale volnou krajinou a po loukách, které jsou na podobné zásahy velmi citlivé. Uvědomme si, že jsme v CHKO. Samozřejmě takové tratě nedělají radost ani zemědělcům. Zkrátka, nežijí tu pouze lyžaři.

Jakými omezeními se tedy vlastně musíte řídit?

Musíme se vždy dohodnout se zemědělci kvůli odstraňování ohradníků, s majiteli pozemků, přes které tratě vedou a tak podobně. Musím majitelům pozemků velmi poděkovat za shovívavost, že nás nechají tratě na jejich pozemcích zřídit, protože bez jejich dobré vůle by žádné okruhy nebyly. Okruhy jsou samozřejmě také výsledkem konzultací s Lesy České republiky, Lesním družstvem Přibyslav a CHKO Žďárské vrchy. Limitujícím faktorem jsou pro nás samozřejmě také peníze. Projíždění tratí není zadarmo. Každý rok máme nějaký omezený rozpočet a letošní zima je dlouhá a sněhu dost, takže náklady jsou mnohem vyšší. Ale snad je pokryjeme z toho, co jsme ušetřili v minulých letech. Letos odhaduji náklady na půl milionu korun. A to tratě projíždíme dvakrát týdně. Snažíme se tratě upravovat i ve všední dny, aby si v klidu mohli i místní lidé zalyžovat.

Jak často by se měly tratě projíždět?

Ideální by bylo jezdit denně kolem 20 km, ale vzhledem k tomu rozsahu, který máme na starosti, to nemůžeme zvládnout. Projet ty velké okruhy na skútru nebo rolbou, to je výlet na celý den. Sám vím, že ideální by bylo obnovovat je častěji, ale na to už prostě v tuto chvíli nejsou prostředky.

Co říkáte na výtky, které se objevují na sociálních sítích?

Samozřejmě mě to mrzí. Snažíme se ze všech sil udržovat tradici lyžování na Novoměstsku. O to víc, když vím, kolik úsilí úprava tratí stojí. Za mě musím říct, že vzhledem k tomu, co máme k dispozici, děláme maximum. Moc děkuji majitelům techniky a všem, kteří se na projíždění tratí podílejí, protože bez jejich dobré vůle a ohromného úsilí by se na Novoměstsku nelyžovalo.