Kůrovec nám žere lesy

Rubriky: Noviny
Kryštof Benoni  Sdílet článek na nebo

O rozvoji kůrovcové kalamity jsme hovořili se správcem novoměstských lesů Zdeňkem Krejčím.   Když se podíváme na lesy kolem Jihlavy, Velkého Meziříčí, tam všude už …

Kůrovec nám žere lesy

O rozvoji kůrovcové kalamity jsme hovořili se správcem novoměstských lesů Zdeňkem Krejčím.

 

Když se podíváme na lesy kolem Jihlavy, Velkého Meziříčí, tam všude už je kalamita jasně patrná. Hrozí lesní holiny i u nás?

Je odpozorované, že oblast mrtvého lesa, tedy ta, kterou kůrovec napadl a zahubil, se šíří rychlostí asi 15 km za rok. Tato oblast už dosáhla hranic CHKO ze severu i z jihu. Je tedy pravděpodobné, že příští rok je s našimi lesy v podstatě konec.

Je situace opravdu tak vážná? Může tuto prognózu něco zvrátit?

Je to odhad, samozřejmě to tak dopadnout nemusí, záleží na mnoha faktorech. Vzhledem k současnému vývoji je to ale pravděpodobné. Kdyby byl výjimečně vlhký a chladný rok, snad by se postup kalamity zastavil.

Co se se stromem vlastně stane, pokud ho kůrovec napadne?

Buďto strom odolá a brouk se nedostane pod kůru, nebo neodolá a zahyne. Druhá varianta je častější, napadený strom většinou nepřežije. A napadená část lesa usychá ještě tu samou sezonu.

Jak se dá proti kůrovci bojovat? Co děláte v novoměstských lesích vy?

Bojujeme, jak se dá. Pracujeme s velkým množstvím neznámých a těžko se nám předvídá, co se bude dít. Každopádně kalamita nemá tendenci ustupovat. Základem je proto kácet. Během jara a léta jsme káceli napadené stromy, aby z nich kůrovec nemohl vylétnout na další. Když je sezona teplá a suchá, tak se může kůrovec totiž vyrojit třeba třikrát nebo čtyřikrát. Letos napadl naše lesy v květnu a nejvíce v červenci a srpnu.

Byl letošní rok něčím výjimečný? Srážek bylo přeci poměrně dost?

Bohužel byl letošek horší, než jsem očekával. Navíc se pravděpodobně děje to, že do našich lesů přilétají velké roje kůrovce z okolí. Několikrát jsem pozoroval, že během dvou tří dnů kůrovec napadl půl hektaru. To se dříve nedělo. Loni napadl kůrovec v jednom ohnisku třeba deset stromů najednou, letos to bylo i 200.

Má tedy vůbec boj s kůrovcem smysl? Nebylo by tedy jednodušší nechat les kůrovcem sežrat a napnout úsilí jiným směrem? Třeba na obnovu?

Spousta lidí už si to myslí. Možná je to pravda. Já se ale snažím bojovat do poslední chvíle a nevzdávám to. Velí mi tak stavovská lesnická čest. Znám ale lesníky na Třebíčsku, kteří měli třeba tisíc hektarů lesa a příští rok nebudou mít nic. Situace je opravdu těžká. Někdo by řekl, že už to není možné vyhrát.

Co se bude dít s vykáceným lesem?

Vypracoval jsem několik modelů obnovy, které hodlám aplikovat na městské lesy. Zvolil jsem různé druhy setí a sázení a různé druhy vhodných a odolnějších dřevin. Opět vycházím vstříc podmínkám lesa, který je určen zejména pro rekreační účely. Například v okolí singletracků bude proto více oplocenek menších rozměrů, aby mezi nimi bylo možné procházet a projíždět. Ty budou základem nového lesa, který tu vyroste. Les totiž zůstává lesem, i když bude vykácený, a je třeba se o něj starat, až opět poroste.