Komentář městského architekta k úpravám Komenského náměstí

Návrh úpravy veřejného prostranství na Komenského náměstí vychází ze snahy lépe využít plochy, které byly dosud vyhrazeny především automobilové dopravě. V souvislosti s rekonstrukcí křižovatky proto došlo k výraznému rozšíření chodníku před zámkem na úkor nadbytečných asfaltových ploch. Prostor byl zároveň doplněn novým stromořadím tvořeným celkem dvanácti stromy. Původní zbytkové plochy trávníků, které neměly významnější pobytovou ani ekologickou funkci, byly nahrazeny dlážděným povrchem. Vznikla tak souvislá, bezbariérově využitelná plocha umožňující pohodlný průchod, setkávání i krátkodobý pobyt obyvatel města. Prostor může současně sloužit pro příležitostné aktivity, například jako menší tržní místo nebo jako venkovní výstavní a prodejní plocha přilehlého květinářství. Nové stromořadí dodává prostoru jasný řád, přiměřené měřítko a v budoucnu také příjemné zastínění. Lidé se tak budou moci náměstím pohodlně pohybovat pod korunami stromů, zatímco nově upravená plocha před zámkem získá charakter skutečného městského veřejného prostoru, nikoliv pouze okrajové plochy dopravní křižovatky.

Hlavní změna se neodehrává pouze na povrchu, ale především pod ním. Nové stromy jsou vysazovány do strukturálního substrátu, tedy nosné směsi kameniva a organické složky. Toto řešení umožňuje položit nad kořenovým prostorem dlažbu a zachovat potřebnou únosnost povrchu, zároveň však poskytuje kořenům dostatek prostoru, vzduchu a vláhy pro dlouhodobý růst.Pro zlepšení schopnosti substrátu zadržovat vodu a živiny lze využít také příměs kompostu a biouhlu. Dešťová voda z okolních zpevněných ploch je odváděna do podzemních vsakovacích rýh. Nemusí tak okamžitě odtékat do kanalizace, ale zůstává přímo v místě a postupně se dostává ke kořenům stromů. Podzemní řešení je vhodné právě tam, kde musí povrch zůstat volný, bezbariérový a odolný – pod chodníky, náměstími, cyklostezkami nebo parkovacími plochami. Výsledkem úpravy proto nemá být pouze nová dlažba a několik čerstvě vysazených stromů. Cílem je vytvořit podmínky, ve kterých mají stromy skutečnou šanci vyrůst, rozvinout koruny, poskytovat stín a dlouhodobě zlepšovat mikroklima i kvalitu pobytu v centru města. Nutno dodat, že to není izolovaný projekt a řešení. Město a krajinu v jeho okolí přitom vnímáme jako jeden vzájemně propojený celek. V parcích, podél vodních toků a ve volné krajině proto volíme přírodě blízká řešení, která podporují vsakování vody, biodiverzitu a přirozený vývoj vegetace. V intenzivně využívaném centru města naopak navrhujeme městská řešení, která odpovídají jeho provozu, charakteru a požadavkům na odolnost. Nejde tedy o volbu mezi městem a přírodou, ale o hledání vhodné podoby zeleně a hospodaření s vodou pro každé konkrétní prostředí. Příkladem jsou další projekty – úprava parkoviště u fotbalového stadionu nebo skatepark u Klečkovského rybníka.