II. základku trápí nedostatek tělocvičen

Začal nový školní rok. Jaký bude v II. ZŠ?

Určitě skvělý,. Rodiče opakovaně oceňují atmosféru, která u nás vládne, vstřícné a přátelské klima. Budeme se snažit, aby se u nás všichni i nadále cítili dobře, ale bohužel, ne všechna rozhodnutí máme ve svých rukou.

Rodiče určitě nejvíce zajímají výsledky ve vzdělávání…

Ani zde se nemusíme stydět. Každoročně nám čtvrtina páťáků odchází do primy, absolventi devátých ročníků se v naprosté většině dostali na školy, které si vybrali a já věřím, že stejné to bude i s těmi letošními.

Kam se nejvíce hlásí děti, které odchází z vaší základky?

Nejčastěji absolventi míří do Žďáru nad Sázavou. Nejvíce jsou to stále maturitní obory, gymnázia, průmyslové školy. Snažíme se ale také dětem zatraktivnit učňovské obory, protože si myslím, že o dobré řemeslníky je dnes nouze a vždy najdou uplatnění. Ve výuce velmi úzce spolupracujeme se Středním odborným učilištěm Na Bělisku. Máme několik společných projektů, se kterými se účastníme také různých soutěží. Děti se seznamují se základy řemeslné práce, pracují se stavebnicemi Teifoc, které jim přiblíží základy stavebnictví, SOŠ tradičně připravuje soutěž fiktivních firem, zaměřenou na podporu podnikání. Učiliště také dětem nabízí celou řadu kroužků, které vedou odborníci z oboru. Během školního roku žáky navštěvuje každoročně mistr odborného výcviku s několika učni a předvádí dětem základy truhlařiny nebo jiných řemesel. Učiliště pro nás připravuje i exkurze v Petrovicích, kde probíhá výuka odborných předmětů.

Kde vás tlačí bota?

Velký problém je s tělocvičnami. Na místě bývalého střediska se dnes staví sportovní hala a tělocvična v I. ZŠ také nefunguje kvůli probíhající rekonstrukci. Původně se počítalo s tím, že tělocvična I. ZŠ bude uzavřená jeden školní rok, ale teď to vypadá na další. Situace je pro nás nepříjemná právě proto, že nemůžeme realizovat všechny sportovní záměry, jak bychom chtěli.

Jaké problémy vám výpadek dvou tělocvičen způsobuje?

Jelikož je prostor málo, zbývají pouze tělocvičny na gymnáziu, které ovšem nejsou majetkem města a je nutné vyjednat v nich každoročně volné hodiny a dohodnout podmínky pronájmu. O naši tělocvičnu se dělíme s 1. ZŠ, budova ovšem není „nafukovací „ Proto se musí cvičit ve větších skupinách, využívají se venkovní cvičiště, a to i v zimě, hledají se alternativy – posilovny, bazén, což ale je poměrně finančně náročné. Naše tělocvična by navíc také potřebovala zateplit.

Jak se vám daří takzvaná inkluze, tedy integrace žáků se speciálními potřebami?

Mám pocit, že vše zatím poměrně dobře zvládáme. Ve škole máme skvěle fungující školní poradenské centrum, které vede zkušený speciální pedagog – Mgr. Alena Beranová. Zabýváme se nejen problémy dětí zařazených do inkluze, podpůrnými opatřeními, poskytováním asistentských služeb a hodin doučování, ale také výchovnými problémy a prevencí. Klima na škole se výrazně zlepšilo, problémy se daří řešit hned v počátcích. Stále častěji k nám přicházejí děti z jiných škol a i díky práci speciálního pedagoga, se je daří úspěšně začleňovat. SP se může zabývat tím, na co ostatním učitelům prostě nezbývá čas. Zatím tuto pozici platíme z projektu financovaného z peněz EU, který ovšem končí v roce 2020. Bylo by dobré, kdyby se v dalších letech, podobně jako je tomu i v jiných městech, podařilo zařadit tuto pozici do standardního personálního obsazení školy a zejména najít zdroj financovaní. Kladu si totiž otázku, co bychom dělali, kdyby dotace vyschly.