Co je to distanční výuka?

Od letošního školního roku byla distanční výuka zavedena do školského zákona jako povinná výuka. Můžete vysvětlit, co vše si pod pojmem distanční vzdělávání můžeme představit a jakým způsobem může probíhat?

Vzdělávání distančním způsobem může probíhat formou on-line či off-line výuky. Pojmem on-line výuka je obecně označován takový způsob vzdělávání na dálku, který probíhá zpravidla prostřednictvím internetu a je podporován nejrůznějšími digitálními technologiemi a softwarovými nástroji. Zde rozlišujeme synchronní a asynchronní on-line výuku. Každá forma výuky má jasně daná pravidla. Pojmem off-line výuka je označován takový způsob vzdělávání na dálku, který neprobíhá přes internet a k realizaci nepotřebuje ve větší míře digitální technologie. Nejčastěji se jedná o samostudium a plnění úkolů z učebnic a učebních materiálů či pracovních listů.

Můžete tedy blíže vysvětlit, jaký je rozdíl mezi synchronní a asynchronní on-line výukou?

Při synchronní výuce je učitel propojen s žáky zpravidla prostřednictvím nějaké komunikační platformy v reálném (stejném) čase. Častou formou této výuky je např. realizace on-line hodin pomocí videokonferenčních nástrojů dle předem stanoveného rozvrhu. Takovýto způsob výuky může žáky motivovat k učení, ale je náročnější v rámci přizpůsobování obsahu, způsobu i tempa konkrétním žákům. Tento způsob však také klade nároky na technické vybavení účastníků, na kvalitu internetového připojení a v neposlední řadě na časovou flexibilitu žáků a jejich rodin. Synchronní výuka by neměla přesáhnout tři vyučovací hodiny za sebou. Vyšší počet hodin není z hygienických důvodů vhodný, navíc klesá u žáků schopnost udržet pozornost. Při asynchronní výuce žáci pracují ve svém zvoleném čase a vlastním tempem na zadaných úkolech, společně se však nepotkají. Využívány pro tento druh práce mohou být nejrůznější platformy, školské portály, aplikace, YouTube apod. Účastníci na zadaných úkolech pracují dle svých časových možností a domluveným způsobem, ve stanoveném termínu vypracované zadání odevzdávají. Zadávání může probíhat každý den, ale také např. na týden dopředu. Asynchronní on-line výuka je vhodná tam, kde není možné zabezpečit všem účastníkům stejné podmínky.

Který z těchto on-line způsobů výuky byste upřednostnil?

Obě formy on-line výuky mají své klady i zápory. Domnívám se, že nejlepším řešením je vyváženě zkombinovat oba dva způsoby a vždy přihlédnout ke složení a možnostem žáků v jednotlivých třídách. Všichni žáci nemají totiž stejné podmínky a možnosti. Při stanovování rozsahu výuky na dálku je třeba také respektovat volný čas a jiné aktivity žáků. Jsem rád, že i na 1. stupni se nám daří do distančního vzdělávání postupně začleňovat větší počet synchronních on-line hodin. Myslím si, že se nám nyní podařilo tyto dva způsoby distanční výuky vhodně zkombinovat.

Jak distanční výuku zvládáte u vás ve škole?

Už na začátku distančního vzdělávání jsme se ve škole shodli, že on-line výuka bude probíhat v programu Office 365 v aplikaci TEAMS, prostřednictvím e-mailu, mobilních aplikací apod. Domnívám se, že je to obrovské plus jednak pro děti i rodiče, že všechny vzdělávací činnosti dělají v jedné aplikaci a že nemusí složitě vyhledávat úkoly a učit se pracovat v různých dalších vzdělávacích platformách. Na základě připomínek rodičů i našich poznatků stávající nastavené výukové formy vyhodnocujeme, upravujeme a rozšiřujeme. Myslím, že v současné době se nám daří zvládat distanční výuku ke spokojenosti většiny žáků i jejich rodičů.

Školní rok začal optimisticky. Děti se po prázdninách vrátily do škol a začala normální výuka. Ta situace ale netrvala dlouho a děti nakonec strávily většinu pololetí doma. To musí být náročné nejen pro ně, ale také pro učitele.

To máte naprostou pravdu. Tento stav není dobrý pro nikoho – ani pro učitele, ani pro žáky, ani pro rodiče. Tento stav klade velké nároky na psychiku náš všech, vnímám, že všichni jsou už hodně unaveni. Musíme si také na rovinu říci, že distanční výuka v žádném případě zcela nenahradí prezenční. Stejně jako není rolí rodičů probírat s dětmi látku, vysvětlovat učivo, opravovat úkoly. Je však důležité, aby existovala zpětná vazba mezi učiteli, žáky i rodiči. Zejména u těch nejmladších je úzká spolupráce všech zainteresovaných velmi důležitá. Proto jsem velmi rád, že aspoň žáci 1. a 2. tříd mohou do školy chodit a prezenčně se vzdělávat.

Když k podzimu připočteme jaro, tak děti skoro celý jeden školní rok byly doma. Jaké tohle bude mít dopady? Jaké problémy se mohou vyskytnout?

Bude to poměrně složitá situace. Na začátku školního roku jsme upravili časové a tématické plány tak, abychom v průběhu roku zvládli v rámci prezenční výuky probrat stanovený rozsah učiva. Teď je díky distanční výuce situace jiná. Po skončení 1. pololetí budeme muset vyhodnotit stávající plány a dle potřeby je případně upravit, korigovat. Kromě obsahu učiva vnímám i další problémy, které se díky distančnímu vzdělávání u žáků objevily – narušily se jejich pracovní návyky, denní režim, sociální vztahy apod. I toto na nich zanechá určité stopy, ale jak rozsáhlé budou, to se uvidí po návratu k prezenční výuce.

V jakých oblastech spatřujete přínos distančního vzdělávání pro žáky?

Určitě můžeme očekávat větší míru samostatnosti při vzdělávání, při vyhledávání zdrojů a práci s nimi, při využívání různých digitálních nástrojů podporujících porozumění učivu, jeho procvičení a rozvoj kompetencí v daných oblastech.

Máte informace o tom, jak situaci vnímají rodiče?

Domnívám se, že většina rodičů je nyní s průběhem distanční výuky na naší škole spokojena. Samozřejmě není vše dokonalé, stále je co zlepšovat. Proto bych chtěl touto cestou poděkovat všem rodičům, kteří poskytují podporu při výuce nejenom svým dětem, ale i nám učitelům. Nikdo jsme si tuto situaci nevybrali a je pro nás všechny velice náročná. Nastavili jsme ale určitá pravidla, podle kterých se řídíme a ve kterých se snažíme maximálně vyjít vstříc žákům i rodičům, co nejvíce jim pomoci a co nejlépe nahradit chybějící prezenční výuku. Jsem přesvědčený o tom, že každý by se rád opět vrátil nejen „do normálního školní života“, ale zejména do toho normálního osobního života, který byl ve společnosti před covidem.