CHKO slaví 50 let

Rubriky: Noviny
Kryštof Benoni  Sdílet článek na nebo

Rozhovor s ředitelem CHKO Václavem Hlaváčem o tom, proč musíme krajinu chránit i dnes.

CHKO slaví 50 let

CHKO Žďárské vrchy slaví 50 let od svého založení. Jak se liší dnešní CHKO od toho před 50 lety?

Já vidím skutečný milník trochu dříve. Žďárské vrchy byly vždycky jedinečnou krajinou s tvrdými přírodními podmínkami a lidé zde těžce bojovali o obživu tradičním zemědělstvím. Z toho všeho se zde zformovala krajina neobvykle malebná. Malá políčka střídaly lesy, potoky a rybníky. Během kolektivizace v 50. a na začátku 60. let dostala ale místní krajina těžký zásah, a protože tady bylo více co zničit, byl ten zásah snad ještě drastičtější než jinde. Probíhalo plošné odvodňování, scelování pozemků, meliorace – všechny tyto zákroky významně změnily tvář Žďárských vrchů.

Pomohlo zřízení CHKO v roce 1970 tyto škody napravit?

Ty počátky nebyly jednoduché. Meliorace a podobné zemědělské postupy stále probíhaly. Ještě v 70. letech jim padla za oběť řada lokalit. Nebyla to tedy okamžitá změna. Ochrana přírody si zde ale postupně získávala svoji pozici a díky práci tehdejších kolegů se podařilo zachránit mnoho cenných míst, která by jinak zanikla.

A po 50 letech jsme na tom dnes lépe? Daří se přírodní bohatství uchovat?

Dnes je situace jiná. Ochrana přírody má dnes celkem jasná pravidla a jasné kompetence, se kterými všichni počítají. Máme stabilizovanou síť chráněných území, o která pečujeme, máme zonaci CHKO a plán péče, které stanovují pravidla ochrany CHKO. Máme dostatečné kompetence k zabránění poškozování přírody, zároveň platí, že pokud nějakého vlastníka pozemku omezíme, stát hradí újmu, která v důsledku omezení vznikla. V rámci prostředků, které máme k dispozici, podporujeme opatření k obnově přírodních funkcí krajiny, jako například vznik tůní, mokřadů nebo revitalizace vodních toků. Přicházejí také nové výzvy, jako je nedostatek vody v krajině, šíření nepůvodních invazních druhů, omezení průchodnosti krajiny a mnoho dalších. Stále důležitější je také práce s návštěvnickou veřejností.

Co je vlastně na našem CHKO vzácného? Co chráníte a proč?

To, co chráníme, by se dalo rozdělit na dvě části. Tou první jsou chráněná území, nebo I. a II. zóny. Jedná se o zbytky území, ukázky toho původního tradičního hospodaření, nebo dokonce původní přírody. Jako jsou například Dářská rašeliniště, rašelinné louky se vzácnými a ohroženými druhy rostlin i živočichů nebo skalní útvary a přírodě blízké lesy. Druhou neméně důležitou oblastí je ochrana krajiny jako takové. Lidé si možná neuvědomují, jak vzácnou krajinu ve Žďárských vrších máme. A leckdo si také myslí, že krajina je pořád stejná, bez ohledu na nás, ale to je velký omyl. Krajina může být velmi výrazně poškozovaná nejrůznějšími druhy staveb a necitlivými zásahy a ta ochrana krajinného rázu je velmi důležitým předmětem ochrany CHKO. Když vyjedeme mimo Žďárské vrchy, tak ten rozdíl je myslím jednoznačně vidět. Lidé by měli být na zdejší krajinu hrdí a vážit si jí. A samozřejmě o ni pečovat.

CHKO také často reguluje stavební činnost. Proč?

To, co je ve zdejší krajině cenné a co se zachovalo, jsou také venkovská sídla a ráz zdejších vesniček s dochovanými prvky původní lidové architektury. I toto dědictví je třeba chránit a uchovat. Stavebníkům to často komplikuje život a třeba i protestují, ale já bych řekl, že poslední dobou se i v tomto směru veřejné mínění obrací.

Říkal jste, že by lidé měli být na zdejší krajinu hrdí? Jaké máte ohlasy na činnost CHKO?

Je vidět, že lidé si čím dál víc uvědomují, že harmonická krajina i tradiční podoba venkovských sídel je hodnota, které je třeba si vážit a kterou je třeba zachovat. A vidí to čím dál víc místní i návštěvníci. Je to zřejmé na počtu turistů, kteří do CHKO přijíždějí. Je to řádově více lidí než v okolních nechráněných regionech Vysočiny.

Jaké plánujete oslavy?

Připravované akce nám přerušil koronavirus. Ten je ale snad na ústupu a my už nejsme tak limitováni. Výročí CHKO chceme tedy připomenout 30. května pod Žákovou horou na místě, kde došlo před padesáti lety u Stříbrné studánky k založení CHKO. Velkou akcí, kterou si CHKO k výročí naděluje, je také otevření Domu přírody v Krátké, které je předběžně naplánováno na 22. června.

Na co se můžeme těšit v Domě přírody?

Dům přírody je velká investice, která zásadně změní možnosti návštěvníkům CHKO. Bude to vstupní brána, kde návštěvníci dostanou všechny informace o CHKO včetně tipů na výlety. Budou tu ekologické vzdělávací aktivity i skvělá expozice.

Co se návštěvník dozví z expozice?

Dům přírody je sám situovaný do historického statku. Ten je nádherně zrekonstruovaný. Vnitřní expozice je rozdělená do tří tematických částí. První bude o zdejší přírodě před příchodem člověka, druhá je věnována počátkům osídlení a postupné přeměny krajiny do její unikátní podoby a třetí je věnována současnosti a tomu, jaké hodnoty se zde uchovaly a jak je se snažíme zdejší přírodu chránit. Součástí expozice je také 3D film o zdejší přírodě.

Zmiňoval jste, že obdivovat zdejší krajinu jezdí stále více lidí. Není to ale také komplikace pro její ochranu?

To je samozřejmě téma, které je velmi aktuální. My ale rozhodně nechceme přírodu uzavírat a chránit před lidmi. Chceme jim naopak přírodu ukazovat. Chceme, aby měli možnost poznat krásu Žďárských vrchů, ale i to, že je třeba dodržovat nějaká pravidla. Prostě jen proto, aby to pěkné vydrželo, aby se příště měli kam vrátit. Snažíme se tedy být aktivní. Lidi zvát, ale také jim dávat všechny informace k tomu, aby se dozvěděli a pochopili, co je tu tak cenné a proč je potřeba to ochraňovat. A já věřím, že si stále víc lidí uvědomuje, že zachovalá příroda a krásná krajina je hodnota, která v našich životech hraje stále významnější roli.