Chata na Harusáku

Přerod Nového Města v lyžařské středisko vyžadoval také odpovídající infrastrukturu, neboť se sportovci museli někde ubytovat a stravovat. Za tímto účelem začaly vznikat tzv. „Stanice lyžařů“, které se často nacházely v samotných hostincích, a turistické chaty.

Již před první světovou válkou, kdy do Nového Města začaly jezdit první vlaky s turisty z Brna, bylo vyhlédnuto místo pro vybudování lyžařské chaty na Harusově kopci. K samotné stavbě se však přistoupilo až v roce 1922, kdy byla postavena tzv. „malá chata na Harusáku“. Jednalo se o významný krok, což také dokládá fakt, že slavnostního otevření se zúčastnilo kolem 1 000 návštěvníků. Součástí této události byly i lyžařské závody. Název „malá chata“ byl příznačný, neboť se celá stavba rozkládala na ploše pouhých 40 m2 a bylo zde k dispozici jen šest lůžek.

Poptávka po ubytování brzy překročila možnosti nabídky a již v roce 1923 byla celá chata rozšířena a přestavena do své notoricky známé podoby. Svým návštěvníkům nově poskytovala dvě prostorné restaurační místnosti, kuchyň, pět zařízených pokojů pro hosty, noclehárnu pro třicet osob a rozhlednu s vyhlídkou do celého kraje. Bez nadsázky můžeme říci, že byla symbolem místního lyžování, kde se scházela i „prvorepubliková smetánka.“ Do dějin se chata zapsala i tím, že v lednu 1934 před ní startoval závod Zlatá lyže.

Osudným se pro chatu stal rok 1942, kdy vyhořela. Na vině byla neopatrná manipulace s omastkem v kuchyni, kde tehdy vařila manželka tehdejšího nájemce – Ludmila Kubů. Nad požárem bylo nemožné vyhrát, a to především díky nedostatku vody na vrchu. Nutno podotknout, že tuto skutečnost nesli místní lyžaři i turisté velmi těžce. Prakticky okamžitě po této nešťastné události vznikla iniciativa pro její opětovné vystavění. K tomuto kroku se však i přes značnou snahu nikdy nedokázalo najít dostatečné množství finančních prostředků.

Náhradou za vyhořelou chatu se až v roce 1972 stal nově vybudovaný hotel SKI. Jednalo se o významný krok, neboť po postavení tohoto hotelu se centrum lyžařského dění přesunulo do jeho těsné blízkosti.

V dnešní době nám místo chaty připomíná vysílač, televizní vysílač, který zde stojí od 80. let minulého století.

Za článek děkujeme Liborovi Denkovi z Horáckého muzea a za fotografii děkujeme @NMNM historické.