Vlastivědné čtení z dob blízkých i vzdálených přináší ve svém 15. ročníku sborník Západní Morava vydávaný Státními okresními archivy Žďár nad Sázavou a Třebíč. Do historie poměrně nedávné, která má ještě řadu pamětníků, se obrací hned dva příspěvky. Oba si všímají padesátých let minulého století. Zatímco článek Markéty Kalábové sleduje konkrétní formy útlaku sedláků, dobově označovaných jako kulaci, na příkladu obce Mladoňovice na Moravskobudějovicku nabízí druhý článek pohled satirický. Martin Šikula, který je jeho autorem, se však nesnaží nikomu vysmívat, ale ukázat na základě studia dobového regionálního tisku podobu slovní i kreslené satiry, jež měla být jedním z pomocníků tehdy prováděné kolektivizace. Mezi autory dobových karikatur se setkáme i se jménem novoměstského rodáka Rudolfa Puchýře. O několik století hlouběji do historie zavede čtenáře příspěvek Miloslava Lopaura připomínající zašlou slávu dolování v okolí Kuklíku a Kadova. Autor přitom nezapomíná uvést ani památky na dávno zaniklou důlní činnost, které jsou patrné dodnes. Přehled nových obecních symbolů z let 2008–2010 přináší článek Víta Křesadla. Dozvíte se z něj například, jak vypadá znak Javorka, Kuklíku či Daňkovic, proč má Podolí ve znaku hrdličku, Hodíškov tiskařský tampon a Světnov lva, který jakoby z oka vypadl tomu ze znaku novoměstského. Ve zprávách o činnosti archivů a muzeí se dovíte i o činnosti Horáckého muzea v roce 2010. V závěrečné kronice si pak můžete připomenout nedávno zemřelého lesníka Rudolfa Žofku, který dlouhá léta pracoval v novoměstském lesním závodě a který se též věnoval vlastivědné činnosti, ta bohužel není tolik známá. V dalších článcích, které sice nemají přímý vztah k Novoměstsku, ale nejsou o nic méně zajímavé, si můžete přečíst o velkém požáru Velké Bíteše v roce 1690 a jeho následcích, o měřínských cechovních pečetích a jednom neobvyklém nálezu pečetidel, o zaniklé historické komunikaci na Třebíč a činnosti architekta Ernsta Wiesnera v meziválečném Velkém Meziříčí. Poučné čtení.

redakce ZM