„MILUJI TENTO KRAJ“ říkával někdejší katolický děkan a farář v Novém Městě P. Matěj Müller, od jehož narození uplyne 24. února 130 let. Pocházel z chudé početné rodiny z Kobylí na Moravě. Na kněze byl vysvěcen 14. července 1907. V r. 1911 byl ustanoven kaplanem v Novém Městě a po smrti P. Františka Kunstmüllera, zdejšího faráře a čestného kanovníka, stal se v roce 1920 farářem a působil zde požehnaně až do své smrti. Byl velkým zastáncem umění, a tak jeho prvním přítelem zde byl malíř Karel Němec, kterého jako kaplan připravoval na svátost manželství. Jeho prostřednictvím se také spřátelil s Dr. Josefem Svítilem – Karníkem a bratry Křičkovými. Mezi jeho dobré přátele patřili také akad. malíř P. Arnošt Hrabal, farář v Buchlovicích, spisovatel Mons. F. B. Vaněk, pelhřimovský děkan a mnozí jiní umělci, zvláště zde na Vysočině.

Díky svým známostem s mnoha umělci shromáždil na katolické faře v Novém Městě hodnotnou sbírku obrazů, kterou ve své poslední vůli odkázal farnosti. K tomu je třeba poznamenat, zvláště teď, když se mnohdy tak lživě mluví o církevním majetku, že v roce 1952 byl ze strany státních úřadů učiněn pokus tuto sbírku z fary odvézt a „znárodnit“. Jako důvod bylo uvedeno, že obrazy nejsou přístupné veřejnosti. Tehdejší farář P. Václav Küchller nechal okamžitě natisknout katalogy, obrazy uspořádal a na faře byla umístěna tabulka „Müllerova horácká galerie“. Tím byly obrazy pro farnost zachráněny a nemusíme se dnes o ně nechutně doprošovat.

P. Müller byl kromě svého velkého talentu malířského na svoji dobu dobrým fotoamatérem. Dodnes je možné vidět mnohé jeho fotografie na pohlednicích ze zdejšího kraje. Liboval si zvláště v zimních motivech ve Vlachovicích, Rokytně a Studnicích. Zajímal se o všechno dění ve farnosti, dokonce osobně režíroval různá divadelní představení tehdejšího spolku „Omladina“. Jako dobrý zpěvák se zasloužil o to, že zde vznikl velmi kvalitní chrámový sbor, který s různými obměnami přežil zásluhou pozdějšího varhaníka a sbormistra Josefa Večeři (15. 1. 2012 by se dožil 80 let) až do sedmdesátých let 20. století. P. Müller má zásluhu také na tom, že jeho přítel malíř Karel Němec vyzdobil k Miléniu sv. Václava v roce 1929 katolický kostel sgrafity, a tím mu vtiskl osobitý nezaměnitelný ráz.

P. Matěj Müller byl velkým ctitelem Panny Marie. Zemřel na svátek Nanebevzetí Panny Marie dne 15. srpna 1951. Pohřben byl na své přání na zdejším hřbitově za obrovské účasti kněží i lidu z celého kraje. Nad hrobem se s ním jménem věřících farnosti rozloučil zdejší básník Jan Karník svojí vlastní básní, z níž uvádím následující úryvek:

Nad hrobem Vaším, důstojný náš pane,
i verš chce smutné hrany odzvonit,
když z očí zarmoucených slza kane
a rozloučit se přišel věrný lid.

Z Moravy, jižním slunkem vyzlacené,
přišel jste mlád a s tváří ruměnou,
kde Horácko hor drsných pásma klene
a vítalo Vás mlhou studenou.

Proste tam za nás u nebeské brány,
kde duší šlechetnou jste omládl,
by Bůh sám chránil kraj náš milovaný
a pokoj Kristův by zde zavládl.

Václav Okurka